Osmnáctiletá Radka se na nás obrátila v době, kdy nastoupila do prvního ročníku střední školy.
Radka neměla před nástupem do školy jednoduché období. Předchozí studium se jí nepodařilo dokončit a neměla ani stabilní rodinné zázemí. Přivydělávala si na brigádách, určitou dobu pobývala v krizových centrech a následně bydlela u kamarádů.
Přesto se rozhodla ke studiu vrátit a vytvořit si lepší podmínky pro budoucí samostatný život. Jak to sama popisuje „je to moje poslední šance“. Nástup do školy pro ni zároveň znamenal možnost získat alespoň částečné zázemí v podobě ubytování na internátu.
Přes týden může bydlet na internátu, potřebuje však zajistit jeho úhradu, stravu, dopravu, školní pomůcky a místo, kde by mohla pobývat o víkendech a během prázdnin.
V době Radčiny nezletilosti ji měla v péči matka. Otec na její výživu přispíval přibližně 1 000 Kč měsíčně. Fakticky ale neměla delší dobu odpovídající podporu ani stabilní bydlení u žádného z rodičů. Po dosažení zletilosti jí matka odmítla přispívat na internát a neumožnila jí pobývat ani ve své domácnosti. Slýchala, že je již dospělá, a proto se o sebe musí postarat sama. Odmítání vstupu do matčiny domácnosti současně výrazně zkomplikovalo její kontakt s mladšími sourozenci, na kterých jí záleží a se kterými by chtěla udržovat vztah.
Radka se proto ocitla v situaci, kdy sice začala znovu studovat, ale bez pomoci jí hrozilo, že kvůli nedostatku peněz a chybějícímu zázemí bude muset školu opustit.
Společně s Radkou proto řešíme zejména:
- zajištění prostředků na internát, stravu, dopravu a školní potřeby;
- bezpečné bydlení o víkendech a během prázdnin;
- možnosti dohody s oběma rodiči o jejich podílu na Radčině výživě;
- shromáždění dokladů o studiu, příjmech a nezbytných výdajích;
- případné podání návrhu na stanovení výživného;
- dostupné dávky a další formy finanční či sociální podpory;
- možnost zachování nebo obnovení kontaktu s mladšími sourozenci.
Studuješ a rodina tě nepodporuje? Nezůstávej na to sám
V našem projektu V rozletu podporujeme mladé lidi ve věku 16–26 let, aby znali svá práva, rozuměli svým povinnostem a dokázali se lépe orientovat v náročných životních situacích. Provázíme je těžkým obdobím a pomáháme jim zorientovat se v odborně či legislativně složitých tématech. Díky této podpoře mohou svou situaci postupně zvládnout, činit vlastní informovaná rozhodnutí a postavit se na vlastní nohy.
V poslední době se stále častěji setkáváme s mladými lidmi, kteří studují střední nebo vysokou školu, ale jejich rodina je nedokáže nebo nechce podporovat. Někdy jim rodiče odmítají přispívat na ubytování, stravu, dopravu nebo další náklady spojené se studiem. V některých případech jim rodinné konflikty komplikují také kontakt s mladšími sourozenci.
Kdo je nezaopatřené dítě a co výživné?
Za nezaopatřené dítě se pro účely sociálního zabezpečení zpravidla považuje dítě do skončení povinné školní docházky a následně nejdéle do 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání, například studiem, nebo se kvůli svému zdravotnímu stavu nemůže připravovat na budoucí povolání či pracovat.
Pro nárok na výživné však není rozhodující pouze věk ani samotné označení „nezaopatřené dítě“. Podstatné je především to, zda je mladý člověk schopen se sám živit. Dosažením 18 let proto vyživovací povinnost rodičů automaticky nekončí.
Pokud řádně studujete a zatím nemáte možnost hradit si své životní potřeby sami, měli by se na vašem zajištění podílet oba rodiče podle svých možností a majetkových poměrů. Výživné nemusí mít pouze podobu peněz. Rodič může přispívat také bydlením, stravou, úhradou internátu, dopravy, školních pomůcek nebo dalších potřeb. Pokud vám však rodič nic z toho neposkytuje, může přicházet v úvahu stanovení peněžitého výživného.
Není tedy pravda, že rodič může svou povinnost odmítnout pouze slovy: „Už ti bylo osmnáct, tak se živ sám.“ Každá situace se ale posuzuje individuálně. Také mladý člověk má odpovědnost přistupovat ke studiu řádně, spolupracovat při řešení situace a aktivně se připravovat na budoucí samostatný život.
Pokud kvůli chybějící podpoře rodiny uvažujete o odchodu ze školy, zkuste nejprve společně s námi hledat jiné řešení. Můžeme vám pomoci zmapovat vaše příjmy a výdaje, jednat s rodiči, zjistit možnosti další podpory nebo připravit podklady pro uplatnění nároku na výživné nebo na některou z dávek.
A co kontakt s mladšími sourozenci?
Rodinný konflikt nemusí znamenat konec vztahu mezi sourozenci. Jestliže máte se svými mladšími sourozenci blízký a dlouhodobý vztah a odloučení jim působí újmu, existují možnosti, jak se pokusit kontakt zachovat nebo obnovit.
Vždy je nejlepší nejprve hledat dohodu s rodičem, případně za pomoci OSPOD nebo jiné podpůrné osoby. Ne vždy je však druhá strana ochotná se dohodnout. V takové situaci je možné zvážit také návrh k soudu na úpravu styku. Rozhodující přitom bude především zájem mladšího sourozence, jeho vztah ke staršímu sourozenci, jeho názor a konkrétní rodinná situace.
Pokud se v podobné situaci nacházíte, nemusíte na ni zůstávat sami. Ozvěte se nám. Pomůžeme vám zorientovat se ve vašich právech a povinnostech a společně budeme hledat řešení, které vám umožní pokračovat ve studiu, získat potřebnou podporu a pokud je to možné zachovat pozitivní rodinné vztahy.
ilustrační foto: Canva