Sociální dávky

• Peněžitá pomoc v mateřství nahrazuje příjem po dobu péče o narozené dítě. Nejčastěji ji čerpá matka, za stanovených podmínek ji ale může převzít také otec dítěte nebo jiná pojištěná osoba.
• Standardně se poskytuje po dobu 28 týdnů, při narození dvou nebo více dětí po dobu 37 týdnů.
• Matka nastupuje na dávku zpravidla 6 až 8 týdnů před očekávaným porodem.
• Výše dávky činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
• Standardní podmínkou je účast na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech a trvání pojištění nebo ochranné lhůty při nástupu na dávku.
• OSVČ musí navíc splnit podmínku účasti na dobrovolném nemocenském pojištění OSVČ alespoň 180 dnů v posledním roce.
• Otec dítěte může při splnění podmínek převzít péči a začít čerpat dávku nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu.
  Od 1. července 2026 platí zvláštní pravidla pro některé opakované nároky na mateřskou. Konkrétní nárok je proto vhodné ověřit u České správy sociálního zabezpečení.

• Porodné je jednorázový příspěvek rodinám s nižšími příjmy při narození prvního nebo druhého živě narozeného dítěte.
• Výše porodného činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě.
• Nárok vzniká, pokud rozhodný příjem rodiny v kalendářním čtvrtletí před narozením dítěte nepřesáhl 2,7násobek životního minima rodiny.
• O porodné se žádá na Úřadu práce. Nárok lze uplatnit nejpozději do jednoho roku od narození dítěte.

• Otcovská náleží po dobu 14 kalendářních dnů otci, který pečuje o narozené dítě. Za stanovených podmínek ji může čerpat také pojištěná osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů.
• Na otcovskou je obvykle nutné nastoupit během šesti týdnů od narození dítěte. Pokud bylo dítě nebo matka ze zdravotních důvodů hospitalizováno, může se lhůta prodloužit.
• Otec musí být zapsán v rodném listu dítěte. Rodiče nemusí být sezdaní.
• Výše dávky činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
• Podmínkou je účast na nemocenském pojištění při nástupu na dávku. OSVČ musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění alespoň tři měsíce bezprostředně před nástupem.

• Dávka je určena zaměstnankyním, které byly kvůli těhotenství, mateřství nebo kojení převedeny na jinou práci a bez svého zavinění dosahují nižšího příjmu.
• Nárok může vzniknout například tehdy, pokud je dosavadní práce těhotným ženám zakázána nebo podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství či zdraví dítěte.
• Dobrovolná změna práce, dobrovolné snížení pracovního úvazku nebo pokles příjmu z jiného důvodu nárok nezakládají.
• Výše dávky odpovídá rozdílu mezi redukovaným denním vyměřovacím základem před převedením a započitatelným příjmem po převedení.
• Žádost potvrzuje ošetřující lékař a zaměstnavatel ji předává příslušné správě sociálního zabezpečení.
• Dávka není určena OSVČ.

• Rodičovský příspěvek náleží rodiči, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Příjem rodiny se při posuzování nároku nesleduje.
• Rodič může při pobírání příspěvku pracovat nebo podnikat, pokud je během této doby zajištěna řádná péče o dítě.
• U dítěte narozeného od 1. ledna 2024 činí celková částka příspěvku 350 000 Kč a lze ji vyčerpat nejdéle do tří let věku dítěte.
• U vícerčat narozených v letech 2024 a 2025 činí celková částka 525 000 Kč. U vícerčat narozených od 1. ledna 2026 činí 700 000 Kč.
• U dětí narozených do konce roku 2023 platí dřívější celková částka a možnost čerpání nejdéle do čtyř let věku dítěte.
• Rodič si volí měsíční výši příspěvku. Nejvyšší možná částka závisí zejména na předchozích příjmech a denním vyměřovacím základu rodičů.
• Pokud nelze denní vyměřovací základ určit nebo je nízký, činí od roku 2026 nejvyšší měsíční částka zpravidla 15 000 Kč na jedno dítě a 30 000 Kč u vícerčat.
• O příspěvek lze požádat prostřednictvím klientské zóny Jenda nebo na Úřadu práce, a to nejvýše tři měsíce zpětně.
• Pobírání peněžité pomoci v mateřství nevylučuje rodičovský příspěvek ve všech případech. Pokud je zvolená měsíční částka rodičovského příspěvku vyšší než mateřská, může být vyplacen rozdíl.

• Dávky pěstounské péče podporují děti svěřené do pěstounské nebo poručnické péče a osoby, které o ně pečují.
• Patří mezi ně zejména příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při pěstounské péči, příspěvek při převzetí dítěte a za stanovených podmínek také příspěvek na pořízení motorového vozidla.
• Výše podpory závisí například na věku dítěte, jeho zdravotním stavu, stupni závislosti a typu poskytované péče.
• Pro mladé dospělé odcházející z náhradní péče existují za splnění podmínek také zaopatřovací příspěvky.
  Podrobnosti obsahuje přehled dávek pěstounské péče a zaopatřovacích příspěvků.

Základními podmínkami nároku na podporu v nezaměstnanosti jsou zejména:

• zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a podání žádosti o podporu,
• získání alespoň 12 měsíců důchodového pojištění v posledních dvou letech,
• splnění dalších zákonných podmínek, například nepobírání starobního důchodu.

Do potřebné doby pojištění lze za určitých podmínek započítat také náhradní dobu, například osobní péči o dítě do čtyř let věku.

Během evidence je možné vykonávat pouze zákonem vymezené takzvané nekolidující zaměstnání. Výdělečnou činnost je nutné Úřadu práce oznámit a při pobírání podpory může být její výplata pozastavena.

Výše a délka podpory závisejí zejména na věku žadatele, předchozím výdělku a způsobu ukončení nebo skončení zaměstnání.

Podrobné informace najdete na stránce Podpora v nezaměstnanosti.

• Nemocenské se poskytuje při dočasné pracovní neschopnosti, o které rozhodne ošetřující lékař vystavením elektronické neschopenky.
• Nemocenské vyplácí správa sociálního zabezpečení od 15. kalendářního dne. V prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy od zaměstnavatele.
• Nemocenské lze standardně vyplácet nejdéle po dobu 380 kalendářních dnů.
• Výše nemocenského se počítá z redukovaného denního vyměřovacího základu a činí
  • do 30. dne pracovní neschopnosti 60 % základu,
  • od 31. do 60. dne 66 % základu,
  • od 61. dne 72 % základu.
• Příjemcům starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské zpravidla vyplácí nejvýše 70 kalendářních dnů v kalendářním roce a nejdéle po dobu trvání zaměstnání.
• OSVČ může mít na nemocenské nárok, pokud si platí dobrovolné nemocenské pojištění a splní požadovanou dobu účasti. Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti však nedostává náhradu mzdy.

• Ošetřovné lze čerpat například při péči o nemocné dítě mladší deseti let nebo o jinou osobu, jejíž zdravotní stav nezbytně vyžaduje ošetřování.
• Nárok může vzniknout také při péči o zdravé dítě mladší deseti let, pokud bylo uzavřeno školské nebo dětské zařízení, dítěti byla nařízena karanténa nebo onemocněla osoba, která o něj běžně pečuje.
• Dávku je možné čerpat nejdéle 9 kalendářních dnů. Osamělý zaměstnanec pečující o dítě, které dosud neukončilo povinnou školní docházku, ji může čerpat nejdéle 16 kalendářních dnů.
• Oprávněné osoby se mohou během podpůrčí doby v ošetřování jednou vystřídat.
• Výše dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Orientační výši lze zjistit v kalkulačce MPSV.
• Od roku 2025 může mít na ošetřovné nárok také OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění a splní další zákonné podmínky.

Dlouhodobé ošetřovné je určeno lidem, kteří pečují o blízkou osobu po vážném zhoršení jejího zdravotního stavu.

• Standardní podmínkou je hospitalizace ošetřované osoby alespoň po dobu čtyř po sobě jdoucích kalendářních dnů a předpoklad, že po propuštění bude potřebovat celodenní domácí péči nejméně dalších 30 kalendářních dnů.
• Podmínka předchozí hospitalizace se neuplatní u některých pacientů v nevyléčitelném stavu vyžadujících paliativní péči.
• Dávku lze čerpat nejdéle po dobu 90 kalendářních dnů.
• Výše dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
• Ošetřující osoby se mohou při péči střídat. V době, za kterou je dávka vyplácena, nesmí ošetřující osoba vykonávat práci nebo samostatnou výdělečnou činnost, ze které dávku čerpá.
• Zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn alespoň 90 dnů v posledních čtyřech měsících. OSVČ musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění alespoň tři měsíce bezprostředně před nástupem.

Příspěvek na péči je určen lidem starším jednoho roku, kteří kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu potřebují pomoc jiné osoby při zvládání základních životních potřeb.

• Nárok ani výše příspěvku nezávisejí pouze na diagnóze, ale především na tom, které životní potřeby člověk nezvládá.
• Rozlišují se čtyři stupně závislosti na pomoci jiné osoby.
• Výše příspěvku závisí také na věku příjemce a u nejvyššího stupně na způsobu poskytování péče.
• Úřad práce provede sociální šetření a zdravotní stav posoudí Institut posuzování zdravotního stavu.
• Příspěvek je určen k zajištění potřebné pomoci, například prostřednictvím osoby blízké, asistenta sociální péče nebo registrované sociální služby.
• Podrobné informace najdete na stránce Příspěvek na péči.

Osoby s dlouhodobým zdravotním postižením mohou za splnění podmínek získat zejména příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku.

• Příspěvek na mobilitu je opakovaná dávka určená lidem se stanoveným typem průkazu osoby se zdravotním postižením, kteří se pravidelně dopravují nebo jsou dopravováni.
• Příspěvek na zvláštní pomůcku může pomoci s pořízením zákonem vymezené pomůcky, úpravou bydlení nebo motorovým vozidlem. Nárok závisí na zdravotním stavu, druhu pomůcky a v některých případech také na příjmu.
• Vedle peněžních dávek lze požádat také o průkaz osoby se zdravotním postižením TP, ZTP nebo ZTP/P, který může zakládat nárok na různé výhody. Podrobnosti najdete na stránce Průkaz osoby se zdravotním postižením.

• Mimořádná okamžitá pomoc je určena lidem, kteří se ocitli v naléhavé a mimořádné situaci, kterou nemohou vyřešit vlastními prostředky.
• Lze ji poskytnout například při ohrožení zdraví, po živelní nebo jiné vážné události, na nezbytný jednorázový výdaj, na základní vybavení domácnosti nebo na některé náklady spojené se vzděláváním dítěte.
• V odůvodněných případech může pomoci také člověku ohroženému sociálním vyloučením, například po propuštění z výkonu trestu nebo po ztrátě bydlení.
• Nejde o automaticky nárokovou dávku. Úřad práce vždy posuzuje konkrétní situaci, příjmy, majetkové poměry a účel požadované pomoci.
• O dávku se žádá na Úřadu práce. Podrobnosti obsahuje stránka Mimořádná okamžitá pomoc.

• Pohřebné je jednorázová dávka ve výši 5 000 Kč.
• Nárok může mít osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte.
• Dávka se za stanovených podmínek poskytuje také při vypravení pohřbu plodu po potratu nebo po ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů.
• Příjem žadatele ani rodiny se neposuzuje.
• O dávku se žádá na Úřadu práce. Nárok je nutné uplatnit nejpozději do jednoho roku ode dne pohřbení.
• K žádosti se dokládají zejména doklady o úmrtí, vypravení pohřbu a úhradě nákladů. Podrobnosti obsahuje stránka Pohřebné.