Lidé evidovaní jako uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce si mohou přivydělávat pouze v tzv. nekolidujícím zaměstnání. To je vymezeno dvěma podmínkami:
- musí jít o zaměstnání na základě pracovního nebo služebního poměru či dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a
- měsíční výdělek nesmí převýšit polovinu minimální mzdy (v roce 2026 je to 11 200 Kč).
Jsou-li dodrženy tyto podmínky, uchazeč o zaměstnání sice nedostává podporu v nezaměstnanosti, ale stát za něj odvádí zdravotní pojištění.
Podrobnější informace o právech a podmínkách uchazeče o zaměstnaní jsou na webu Úřadu práce.
V případě uzavření dohody o provedení práce (DPP) je zákon ještě striktnější, neboť souběh evidence a DPP vůbec nepřipouští. Je třeba zdůraznit, že rozhodující je samotná existence dohody. I neaktivní nebo minimálně využívaná DPP je považována za plnohodnotný pracovněprávní vztah, který je s evidencí na Úřadu práce neslučitelný.
Díky digitalizaci veřejné správy dnes Úřad práce běžně provádí křížové kontroly dat mezi registry. Nesoulad tak odhalí i za měsíce zpětně. To, že situace určitou dobu „prochází“, neznamená, že nebude později řešena. Zpětné kontroly jsou dnes standardním nástrojem a často vedou k dodatečným správním řízením.
Právě souběh DPP a evidence na Úřadu práce patří mezi nejčastější důvody sankčního vyřazení z evidence ÚP a následných finančních problémů. Lidé přitom většinou nechtějí podvádět – jen neznají pravidla a podceňují právní důsledky formálních pracovních vztahů.
Tři hlavní rizika souběhu evidence a DPP
(1)
Sankční vyřazení z evidence
Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se zákazem opětovné evidence po dobu sankce. Často zpětně za celé období existence DPP.
(2)
Povinnost vrátit podporu
Vznik přeplatku na podpoře v nezaměstnanosti a povinnost vrátit celou vyplacenou částku za podpůrčí dobu.
(3)
Dluh na zdravotním pojištění
Vznik dluhu na zdravotním pojištění, protože osoba měla být vedena jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů) a hradit si pojištění sama.
Příběh paní Jany
Paní Jana nastoupila do evidence ÚP v srpnu 2025 a až do prosince 2025 pobírala podporu v nezaměstnanosti. V lednu 2026 se na nás obrátila s prosbou o radu poté, co byla zpětně sankčně vyřazena z evidence a vyzvána k vrácení podpory ve výši cca 80 000 Kč. Přitom si nebyla vědoma žádného provinění – pravidelně docházela na sjednané schůzky, poctivě projednávala doporučenky k zaměstnavatelům a hlásila všechny změny, které u ní v tomto období nastaly.
Po podrobnějším prozkoumání jsme zjistili, že Úřad práce vyřadil paní Janu z evidence kvůli dohodě o provedení práce (DPP). Na ni si mohla přivydělávat maximálně 1 500 Kč měsíčně. Dohodu si paní Jana sjednala ještě před vstupem do evidence a mylně se domnívala, že souběh DPP a evidence na ÚP je možný.
Důsledky byly pro paní Janu bohužel dramatické:
- ÚP ji zpětně vyřadil z evidence od srpna 2025 a ztrátila nárok na podporu v nezaměstnanosti
- vznikla jí povinnost vrátit dosud vyplaceou podporu ve výši asi 80 tisíc Kč,
- vznikla jí povinnost uhradit dluh na zdravotním pojištění ve výši asi 15 tisíc Kč.