Řada lidí nemá zcela jasno v tom, zda si mohou přivydělávat, jsou-li v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce. Nejčastější chyby vznikají u tzv. prací na dohodu, které se v těchto situacích obvykle používají. Protože chyba může mít velmi nepříjemné následky, shrnujeme to nejpodstatnější.

Lidé evidovaní jako uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce si mohou přivydělávat pouze v tzv. nekolidujícím zaměstnání. To je vymezeno dvěma podmínkami:
- musí jít o zaměstnání na základě pracovního nebo služebního poměru či dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a
- celkový hrubý měsíční příjem nesmí převýšit polovinu minimální mzdy (v roce 2026 je to 11 200 Kč).
Jsou-li dodrženy tyto podmínky, uchazeč o zaměstnání sice nedostává podporu v nezaměstnanosti, ale stát za něj odvádí zdravotní pojištění.
Podrobné vysvětlení pravidel:
Přivýdělek při evidenci na Úřadu práce
V případě uzavření dohody o provedení práce (DPP) je zákon ještě striktnější, neboť souběh evidence a DPP vůbec nepřipouští. Rozhodující je přitom samotná existence dohody, nikoliv její reálné naplnění. Jinými slovy, i neaktivní nebo minimálně využívaná DPP je považována za plnohodnotný pracovněprávní vztah, který je s evidencí na Úřadu práce neslučitelný.
Důsledky porušení zákona jsou velmi vážné:
- sankční vyřazení z evidence Úřadu práce,
- povinnost vrátit vyplacenou podporu v nezaměstnanosti
- povinnost doplatit dluh na zdravotním pojištění.
Díky digitalizaci veřejné správy navíc dochází ke zpětným kontrolám dat, takže souběžný přivýdělek při evidenci na Úřadu práce může být odhalen i měsíce poté, co situace vznikla.
Příběh paní Jany
Paní Jana nastoupila do evidence ÚP v srpnu 2025 a až do prosince 2025 pobírala podporu v nezaměstnanosti.
V lednu 2026 se na nás obrátila s prosbou o radu poté, co byla zpětně sankčně vyřazena z evidence a vyzvána k vrácení podpory ve výši cca 80 000 Kč…
celý příběh zde


