V České republice žijí stovky tisíc lidí, kteří nejsou schopni spácet svoje závazky. Aby bylo možno tuto patovou situaci nějak řešit, Sněmovna nedávno výrazně zjednodušila vstup do oddlužení. Kolem osobního bankrotu však stále existuje řada nejasností a mýtů. Pojďme si proto říci, pro koho je vlastně oddlužení určeno, jaká práva a povinnosti s sebou přináší a jak se do něj dostat.

Lidé si občas pletou exekuci a oddlužení. Přestože se v něčem obě situace podobají, je mezi nimi podstatný rozdíl: zatímco exekuci spouští věřitel, o oddlužení může požádat výhradně dlužník. Nutit ho nikdo nemůže.

Na oddlužení má právo každý, kdo je v úpadku. To znamená, že dluží nejméně dvěma věřitelům, neplní svoje závazky a jeho dluhy převyšují hodnotu jeho majetku. Dluhy by ale neměly pocházet z podnikání (oddlužení pak nemusí být schváleno). Podmínkou je i to, že dlužník nebyl od dluhů osvobozen v posledních 10 letech a že nejedná nepoctivě. Na rozdíl od dřívějška již ale vstup do oddlužení není podmíněn splacením 30 % dluhů.

Poslední podmínkou je minimální splátka. Oddlužení bude totiž schváleno jen tomu, kdo zvládne měsíčně splácet alespoň 2.200 Kč (při společném oddlužení manželů to je asi o tisíc korun více). Jde však jen o minimum, přesná výše srážek se stanoví z příjmů dle zákona.

Jak požádat o oddlužení?

Návrh na oddlužení smí podat jen právník, tedy advokát, notář, exekutor, insolvenční správce nebo nezisková organizace s příslušným povolením. Neziskovky připravují oddlužení zdarma, ostatní si odměnu (cca 5.000 Kč, při společném oddlužení manželů asi 7.300 Kč) strhnou až následně, ze srážek. O návrhu na oddlužení jsou informování věřitelé, kteří si mohou přihlásit svoje pohledávky, a  pak o něm rozhoduje soudce. Pokud dlužník splnil všechny zákonné podmínky, soudce návrh schválí.

Co Vás v oddlužení čeká?

Nejdříve dobré zprávy. Jakmile je oddlužení schváleno, věřitelé, inkasní agentury ani exekutoři se již nemohou dožadovat dalšího plnění. Končí navyšování úroků, sankcí a účtování dalších nákladů. Dlužník splácí pouze zákonné srážky, které mu strhává insolvenční správce. Mějme však na paměti, že tyto srážky nebudou nikdy nižší než exekuce.

Horší zprávou je, že po vstupu do oddlužení přijde člověk o veškerý hodnotný majetek, zejména nemovitosti. Výjimkou jsou jen malé byty či rodinné domy, a to jen jsou-li obývané dostatečným počtem lidí. Člověk v oddlužení se také musí snažit o zajištění řádného příjmu. Nemůže tedy odmítat nabídky na zaměstnání. Měl by se rovněž vyhnout vytváření nových dluhů.

Kdy oddlužení končí?

Standardní délka oddlužení je pět let. Pokud ale dlužník splatí do tří let alespoň 60 % dluhu, oddlužení mu skončí již po této době. Tři roky stráví v oddlužení i lidé s nárokem na starobní důchod nebo splňující podmínku invalidity a také dlužníci, jimž převážná část dluhu vznikla v dětství.

Problematické je ukončení oddlužení u lidí, kterým se nepodaří zaplatit alespoň 30 % dluhů. V jejich případě bude totiž soud znovu přezkoumávat, zda pro splacení dluhů udělali maximum. Pro úplnost také připomeňme, že oddlužením nezanikají dluhy z výživného a pohledávky vzniklé úmyslným trestným činem či úmyslným porušením povinnosti.